Historie vinařství na moravě
Za vlády císaře Próba v letech 276-382 se X. římská legie Vindobona nacházela u někdejšího Mušova pod Pálavou, která zde po sobě kromě jiného zanechala i vinařský nůž. K většímu rozšíření vinařství došlo s příchodem křesťanství v období Velkomoravské říše. Později tomu napomáhaly i klášterní komunity, zejména z řádu Cisterciáků a Premonstrátů. Ti také vysazovali nové vinice. V roce 1355 vydal moravský markrabě Jan Jindřich viniční řád pro Moravu. Na přelomu 15. a 16. století se rychle zvětšovaly plochy moravských vinic. Šlechta měla zájem o peněžní platy z vinic, proto jejich rozvoj podporovala. Měšťané viděli v držení vinohradů, podstatné vylepšení svých živností. I chudina mohla vlastnit menší výměry vinic, protože ty byly svobodným statkem.
Ve druhé polovině 16. stol. se dostávají na Moravu Novokřtěnci, kteří ve vinicích pracovali, a zaváděli nové způsoby výroby vína a pěstování révy. Moravská vína byla známa i v zahraničí. V roce 1539 žádají rakouští vinaři Ferdinanda I. o zákaz dovozu moravských vín do Rakouska.
Největší rozmach moravského vinařství byl zaznamenán počátkem 17. století. Spotřeba vína podle odhadů tehdy činila 56 litrů na osobu za rok. Existují písemné zmínky o pěstování révy i v podhůří Jeseníků a u Valašského Meziříčí. V pobělohorském období klesla výměra moravských vinic na jednu třetinu původní rozlohy. Teprve koncem 17. století začíná obnova venkovských vinic. Po napoleonských válkách se dává přednost pivu a levné kořalce z bramborového lihu. Byla zrušena celní hranice mezi Uherskem a Rakouskem a dochází k velké konkurenci vyvolané levnými uherskými víny. Zemědělci se zajímají o výnosnější technické plodiny jako je např. cukrovka a vinic rychle ubývá.
V roce 1890 se poprvé objevuje révokaz v Šatově u Znojma, který parazituje na kořenech a keř pomalu hyne. Proto se ušlechtilé odrůdy révy začaly roubovat na odolné americké podnože. Vinohradníci nákladně rušily staré a vysazovaly nové, roubované vinice. Ve druhé polovině 19. stol. se z Amerického kontinentu dostaly do Evropy stejně jako révokaz houbové choroby – peronospora o oidium. Ošetřování vinic se prodražuje a rozloha vinohradů rychle klesá. V roce 1678 bylo na Moravě 21.053 ha vinic. Kolem roku 2000 to bylo asi 12 000 ha. Před vstupem do Evropské unie díky hektickému vysazování vinic se jejich plocha zvedla na 19 000 ha.